Poruchy staveb

Na hotové stavbě může v průběhu její životnosti vzniknout množství více či méně závažných poruch. V případě pochybností je třeba nechat tyto poruchy neprodleně posoudit statikem.

Některé z těchto závad mohou být pouze estetické, jiné však mohou poukazovat na posuny v podloží nebo mohou mít za následek změnu statického působení stavby. Rozpoznat, zda je porucha sama o sobě závažná, nebo poukazuje-li na jiný závažný problém, to je jedním z hlavních úkolů statika.

Jak postupovat při vzniku poruch

Trhliny v každém případě zdokumentujte fotoaparátem. V každém případě se vyplatí kontaktovat specialistu, tj. statika, než se svěřit do péče zedníka. Nechceme v žádném případě zpochybňovat kvality zedníků, ale zedník se nedívá na stavbu ze širšího pohledu. Prostě perlinka nevyřeší všechno a případná neodborná sanace může způsobit víc škody než užitku, může zakrýt stopy pro určení příčiny vzniku trhlin. Naopak kvalita zedníka se projeví tím, že doporučí právě přizvání statika.

Nemusíte se obávat horentních sum za služby statika, lze najít i takové, kteří nabízejí prvotní konzultaci zdarma. Je potřebné popsat, kde se trhlina vyskytuje, kdy vznikla a jaká je historie domu (různé stavební úpravy v minulosti apod.). Pro určení příčiny mohou být důležité i zdánlivě nepodstatné informace jako zasypání staré studny, výkopové práce pro inženýrské sítě, umístění zpomalovacích příčných prahů nebo zrušení žumpy. Všechny tyto jevy mohou být jednou z příčin vzniku trhlin a proto je lepší trhliny v domě nepodceňovat a konzultaci se statikem využít.

Zde uvádíme nejčastější typy poruch, které se na stavbě mohou vyskytnout:

Poruchy od přetížení konstrukce

K přetížení konstrukce dochází poměrně zřídka, nejčastějšími příčinami jsou neuvážené stavební úpravy nebo podcenění pravidelné údržby. Poruchy, které vlivem přetížení vznikají, mají nejčastěji podobu trhlin při dolní straně nosného prvku zhruba uprostřed rozpětí. Kromě těchto trhlin, které znamenají porušení ohybové, mohou ještě při krajích nosných prvků (zejména kratších trámů a překladů) vznikat závažnější trhliny smykové.

Nesprávnou skladbou

Vlivem nekázně při výstavbě objektu, neuvážených změn oproti projektu nebo vlivem neodborně provedených stavebních úprav na již hotové stavbě může dojít k přetížení stavby, pokud má nová skladba materiálů větší hmotnost než plánovaná nebo původní. Často se setkáváme s dodatečnou nadbetonávkou pro "dorovnání" výškových rozdílů v podlaze. Je třeba si však uvědomit, že vrstva 5 cm betonu váží cca 125 kg/m².

Jiným zatížením

Změna skladby podlah, přístavba zděných příček nebo prorážení otvorů ve stěnách - všechny tyto úpravy zvyšují zatížení na jednotlivé prvky, ať už lokální nebo celkové. Na takové změny však budova často nemusí být projektována a i zdánlivé malé změny pro ni mohou být kritické.

Poměrně záludným důvodem může být (zejména u typových prefabrikovaných staveb) umístění objektu v jiné sněhové oblasti, než na jakou byl koncipován. Proměnné zatížení od sněhu tak může být až násobně vyšší než plánované.

Špatnou údržbou

Zanesenými okapy to začíná, prohnutou střechou končí. Pokud nemá ze střechy kudy odtékat voda, při jarním tání může sníh s deštěm nadměrně zatěžovat nosnou konstrukci a ta může při větším zanedbání údržby zkolabovat. Listí v okapech se postupem času stává dobrou živnou půdou pro náletové rostliny, které střechu dále zatěžují a narušují svými kořeny.

Následky otřesů

Tramvajová nebo automobilová doprava v blízkosti budovy, ražba tunelu, umístění strojů v objektu nebo třeba stavební či bourací práce v okolí, to jsou všechno zdroje dynamických rázů, nepříznivě působících na stavbu hned v několika rovinách. Otřesy se přenášejí půdou do základů budovy a odtud pak nosnou konstrukcí vzhůru. Otřesy mohou způsobit vznik drobných prasklin v různých částech stavby, zejména v okolí prostupů jako jsou dveřní nebo okenní otvory. Dále pak dynamické otřesy mohou způsobovat nadměrnou konsolidaci základových půd a způsobovat tak poruchy, popsané výše v rámci nerovnoměrného sedání.

Vlhkost, plísně, opadávání omítky

Vlhkost, plísně a opadávající omítka mají vždy společného jmenovatele - vodu, která se dostala, kam nemá.

Porušená izolace

Vlhnoucí vnitřní stěny nebo prosakování vody střešní konstrukcí jsou obojí příznaky vody protékající skrz hydroizolaci. Nejčastěji je to způsobeno netěsností při navazování jednotlivých vrstev nebo v okolí technologických prostupů, v případě střechy může být izolace porušena mechanicky.

Stékání vody po konstrukci

Pokud odvod vody ze střechy nefunguje správně, například jsou-li okapy zanesené nebo je-li okapová roura v některém místě přerušena, dochází ke stékání vody po vnější omítce. Omítka může být též narušována vodou odstřikující po dopadu na zem nebo od projíždějících automobilů.